Dell Enterprise RAID a fyzický disk: Často kladené dotazy ohledně výměny – Dají se v poli RAID použít různé disky?

Společnost Dell v rámci záruky vymění pevné disky za disky s podobnými nebo lepšími specifikacemi. Náhradní disky mohou být větší nebo rychlejší a rovněž mohou být od jiného výrobce. Náhradní disky od společnosti Dell jsou certifikovány jako kompatibilní s hardwarem Dell.

Pokud vadný disk již není v záruce, musíte si pořídit nový.
Pro řadu MD najdete seznam podporovaných fyzických disků v matici podpory k příslušné skříni úložiště. 

• Pokud používáte zařízení JBOD připojené k MD RBOD, použijte matici podpory MD3 RBOD.

Varování: Podporovány jsou pouze fyzické disky uvedené v tabulce fyzických disků s čísly dílů Dell, kterou najdete v matici podpory, a jsou uvedeny jako „Certifikovaný disk“.

 
Vysvětlení:
U externího poskytovatele lze zakoupit disk uvedený v tabulce podporovaných disků, například „ST9500430SS“ bez certifikace Dell, ale necertifikovaný disk nebude fungovat v poli MD.
Chcete-li mít jistotu, že pevný disk má certifikaci Dell, musí mít číslo dílu Dell. To znamená, že disk je vyroben podle standardu společnosti Dell, je vybaven firmwarem verze společnosti Dell a je plně kompatibilní s poli MD.
Obecně platí, že je opatřen samolepkou Dell.

Ne. Bez problémů se dají použít pevné disky od různých výrobců, s různými čísly modelů, různých kapacit i různých rychlostí (rychlost diskové jednotky či ot./min).

Použití totožných pevných disků nikdy od prvopočátku technologie RAID nepatřilo mezi požadavky pro pole RAID. K přetrvávajícímu mýtu o potřebě stejných pevných disků však pravděpodobně přispívá několik faktorů.

Prvním z nich je to, že z pohledu prvotního vytváření pole RAID pomocí pevných disků nemá smysl využívat odlišné disky. Pokud například zvolíte kombinaci 500GB disku se 100GB diskem, můžete z 500GB disku využít maximálně 100 GB, což povede ke ztrátě 400 GB prostoru. Pokud se rozhodnete použít disk o rychlosti 10 000 ot./min a disk o rychlosti 15 000 ot./min, systém bude sice fungovat, ale přijdete o výhodu rychlejších disků (obecně). Vzhledem k pravděpodobnému cenovému rozdílu mezi většími nebo rychlejšími disky bez žádného praktického technologického přínosu nedává moc smysl navrhovat pole RAID takovýmto způsobem, přestože z technologického hlediska neexistuje důvod podobný přístup omezovat.

Z pohledu strategie výměny pevného disku je často nejlepší volbou výměna 100GB disku zakoupeného v roce 2007 za 500GB disk zakoupený v roce 2010. 100GB pevné disky jsou čím dál vzácnější a mohou ve výsledku stát více než 500GB disk, a to navzdory tomu, že 500GB disk má lepší specifikace (po stránce kapacity i rychlosti). Jelikož použití většího (a pravděpodobně i rychlejšího) disku není na škodu, pokud je disk cenově nejvýhodnější možností, jedná se o nejlepší volbu.

Za druhé, v době, kdy byla technologie RAID vynalezena (v roce 1988) i v 90. letech byl firmware pevných disků relativně v plenkách. Běžně se při použití více pevných disků vyskytovaly problémy s kompatibilitou. Například použití pevného disku A samostatně fungovalo bez potíží, stejně jako nebyl problém samostatně používat pevný disk B. Jakmile se však pevný disk A a pevný disk B připojily společně ke stejnému řadiči, často se objevila spousta komplikací. Tento problém byl tak zásadní, že se v té době stalo vzorovým postupem využívat identické disky (od stejného výrobce, se stejným číslem modelu, se stejným číslem šarže atd.), kdykoli bylo potřeba použít více disků současně – ať už v poli RAID či mimo něj. Technologie pevných disků dospěla do bodu, kdy podobné obavy již více než deset let nejsou na místě. 

Díky prvnímu (cenové důvody pro použití podobných pevných disků při vytváření pole) a druhému příkladu (problémy s kompatibilitou) nyní může být snazší pochopit, proč se dlouhá léta tradovalo (a vlastně i dodnes traduje), že je potřeba používat stejné disky.    

Žádné. Obecně je třeba jen to, aby pevné disky využívaly stejnou technologii rozhraní (SCSI nebo SAS nebo SATA). Dále také obecně platí, že se ve stejném poli nesmí kombinovat mechanické disky (pevné disky) a nemechanické disky (disky SSD). Přestože není technologicky zakázáno v poli kombinovat disky SAS s disky SATA nebo disky SATA s jednotkami SSD nebo disky SAS s jednotky SSD, hrozba zmatku ohledně konfigurace a variability výkonu vysoce převyšuje jen drobné – až téměř nulové – praktické přínosy. Tento fakt je důvodem, proč většina (ne-li všichni) výrobci technologií Enterprise RAID podobné kombinace nedovolují.

K technologii a koncepci pole RAID neodmyslitelně patří to, že pevné disky nakonec vždy selžou a bude třeba je vyměnit. Vzhledem k neustálému vývoji technologií je pochopitelné, že v době, kdy je třeba provést výměnu, je velmi obtížné, nákladné a někdy i nemožné získat totožný pevný disk. Technologie RAID již od svého prvopočátku nikdy nevyžadovala identické disky. 

Každý pevný disk připojený k řadiči (v rámci pole RAID či jinak) vždy pracuje nezávisle na všech ostatních pevných discích připojených k řadiči. Řadiče RAID logicky kombinují fyzické disky do polí, avšak z pohledu hardwarové komunikace se z řadiče zasílají samostatné příkazy jednotlivým diskům. Dokonce ani pevné disky, které jsou stejné (co se týče výrobce, modelu, specifikací), pravděpodobně nebudou vždy pracovat stejnou rychlostí. 

I při použití disků se značně odlišnými rychlostmi a kapacitami bude funkce pole RAID nadále fungovat, aniž by hrozilo poškození dat či jejich ztráta z důvodu odlišností disků.

Řadiče RAID přidělují prostor na pevných discích do polí podle nejmenšího disku v poli. Když například vytváříte pole RAID 5 se třemi disky o velikostech 500 GB, 200 GB a 100 GB, bude mít každý disk v poli přiděleno maximálně 100 GB prostoru. Veškeré zbylé místo na větších discích nelze v rámci pole využít a může, ale také nemusí, být využito v jiných polích.

Pole RAID 5 vytvořené se třemi 500GB disky může na každém disku využít kapacitu 500 GB. Při výměně disků za větší (například 2TB), bude poli během přestavby přiděleno 500 GB a všechen ostatní prostor bude v rámci pole nepoužitelný.

Řadiče RAID s disky komunikují individuálně. Při realizaci vstupu/výstupu v poli RAID, které se skládá z více disků, každý disk přijímá samostatné příkazy vykonávané rychlostí jednotlivých disků. Po dokončení práce všech disků se I/O považuje za dokončené.

Například u pole RAID 5 se třemi disky předpokládejme, že disku 0 trvá provedení operace I/O 20 ms, disku 1 to trvá 15 ms a disku 2 zase 10 ms. Rychlejší disky skončí dříve, ale řadič nepošle další příkazy, dokud operaci I/O nedokončí všechny disky. V tomto příkladu celková doba operace I/O trvá 20 ms (rychlost nejpomalejšího disku).

Z toho důvodu přidání rychlejších disků, například při výměně disku o rychlosti 10 000 ot./min za disk o rychlosti 15 000 ot./min, nemá nepříznivý vliv na provoz pole. Výměna rychlejších disků za pomalejší může snížit výkon pole, proto budou mít disky vyměněné v rámci záruky Dell podobnou nebo vyšší rychlost. V každém případě však nehrozí žádné riziko poškození či ztráty dat vyplývající z kombinace disků o různých rychlostech v rámci pole.

Disky, které jsou menší, nelze přestavět do pole. Disky, které jsou pomalejší, mohou nepříznivě ovlivnit výkon pole. Disky, které využívají odlišnou specifikaci rozhraní (SAS, SATA, SSD), nelze použít.